-
Čvc22
Francie 2009 – 8.7. – 10.7.
Zařazeno do: Život;Žádné komentářeStředa 8. 7. 2009
K snídani jsme opět měli kakao a vánočku. Dopoledne jsme byli u vody. K obědu jsme měli jarní polívku a mexické fazole s uzeným – žádný amarouny, ale pořádné jídlo od maminky. Po obědě jsme vyrazili do Hyères do parku sv. Bernarda hledat kešku GC1JCHJ, ale bohužel jsme ji nenašli :( Pak jsme se zas zastavili v obchodním centru nakoupit jídlo. Cestou zpátky jsme ještě jeli vykoupat na vzdálenější pláž na návětrnou stranu, takže tam byly o dost větší vlny, jedna mě chytla a trošku odřela o dno. To se fakt nedá nic udělat, prostě najednou jste pod vodou a dře vás to o dno. Vůbec si nevšimnete, jak se to mohlo stát. Ale naštěstí jsem to přežil
Pak jsme se ještě stavili u vinaře pro zásobu vína a
jeli jsem vařit večeři – meruňkové knedlíky. Mňam! Večer už se nám
nikam nechtělo, tak jsme se jen tak flákali a hráli kostky.Čtvrtek 9. 7. 2009
Dneska jsme měli speciální den, jeli jsme na lodní výlet. No výlet, sice to organizovala cestovka – dovezli nás 2 km do přístavu a koupili nám lístky na loď. Opět, na lístcích ani slovo anglicky. Cesta tam lodí byla naprosto klidná, houpalo to o něco méně než vlaky ČD
Jeli jsme na ostrov Porquerolles. Na šířku má 2 km a na
délku asi 7 km. Nejdříve jsme se vypravili k majáku. Cestou jsme viděli
i anglické nápisy. Na cedulích zakazujících vstup na většinu cest, prý
kvůli nebezpečí požáru. Pak jsme se vydali k větrnému mlýnu, který
měl lopatky ukotveny pevně k zemi (aby se jim ve větru netočil
) Pak jsme pokračovali k pevnosti sv. Agathy. A od ní
přes město směrem k pevnosti Alycatre. Tam jsme našli kešku GCX6QP. Pak
už jsme směřovali zpět na loď. Plavba zpátky byla zajímavější,
protože začalo foukat a loď se párkrát docela pěkně zhoupla
Po návratu na pevninu jsme to měli ještě necelé tři
kilometry pěšky zpátky do kempu. K pozdnímu obědu jsme si dali instantní
polívku. K večeři jsme si udělali instantní guláš, který nám maminka
výborně dochutila, že se dal i jíst
Večer se nám už po náročným výletu nikam nechtělo a
tak jsme jen hráli kanastu.Pátek 10. 7. 2009
Když jsme ráno vstali, tak venku nebylo modro jako jindy, ale bylo pod mrakem a foukal ošklivý vítr. Ani k vodě se nám nechtělo, tak jsme celé dopoledne hráli kanastu. K obědu jsme si dali hráškovou polívku. K tomu si ségra s mámou ohřály zbytek mexických fazolí a já s tátou jsme si uvařili instantních těstoviny – kuře na paprice dvě balení po dvou porcích. Konečně mě jednou instantní jídlo zasytilo
. Po obědě už se to vylepšilo, takže jsme mohli vyrazit
k vodě. Dneska tam moc moc moc foukalo – písek lítal do očí,
slunečník se nám otáčel naruby, a když člověk vstal, tak lítaly
i rohože, na kterých předtím ležel. Voda byla tak studená, že jsem měl
husinu, ještě než jsem se stih osmělit. Před šestou už jsme boj
s přírodními živly vzdali a šli jsme zpátky. Ke svačině jsme si dali
výborný karamelový puding, který nám ségra uvařila, než jsme vyrazili
k vodě. K večeři jsme si dali bramborové placky, na kterých jsem měl
velkou zásluhu, protože jsem je všechny osmažil
Pak jsme se jen flákali, hráli karty, kostky a pili víno.
Později v průběhu večera jsme začli pakovat věci, abychom ráno vše
v klidu stihli a mohli vyrazit vstříc novému místu.

