-
Čvc20
Francie 2009 – 3.7. + 4.7.
Zařazeno do: Život;Žádné komentářePátek 3. 7. 2009
Ráno jsme do auta dobalili poslední drobnosti a vyjeli jsme v půl osmé. Než jsme se nadáli, už jsme byli v Rozvadově a nastavovali jsme navigaci směr Giens. Jeli jsme Plzeň-Norinberg-Heilbron-Karlsruhe-Mülhause. Kousek za Mülhasem jsme naplno využili navigaci (předtím by se to dalo s mapou). Ale tady jsme zastavili na parkovišti, dali vyhledat nejbližší F1čky a nechali jsme se navigovat. Poslušně jsme odbočovali vlevo, vpravo, opouštěli jsme kruhové objezdy druhý výjezdem. První navigování skončilo veselým „dorazili jsme do cíle cesty“ uprostřed křižovatky. Po chvíli hledání jsme ovšem F1ku našli. Šli jsme k ubytovacímu automatu, pěkně vybrali English, dali, že se chceme ubytovat tonight a ono to řeklo, že žádný takový, že tonight jsou full. Tak jsme se nechali navigovat k další nejbližší F1. (btw. Věděli jste, že ve Francii, když se na semaforu k červené rozbliká ještě oranžová šipka, tak máte jet? My už jo
) K téhle už nás to navedlo úplně perfektně až ke
dveřím
Tady byl ale pro změnu rozbitý automat (ale napsané to tam
bylo jen francouzsky). Takže jsme to museli domlouvat life se slečnou na
recepci, která se moc netvářila, když jsme zvolili angličtinu. Ale nakonec
jsme se nějak domluvili, co chceme, zaplatili jsme něco přes 60 euro a mohli
jsme jít spát. Budíka na ráno jsme nastavili na půl šestou, abychom se
vyhnuli aspoň nějakým zácpám.Sobota 4. 7. 2009
Nojo, půl šesté by bylo krásné, jenže kole tři čtvrtě na pět byl pod okny nějaký rámus – asi osm černochu tam něco řešilo. Tohle je jedna ze situací, kdy není úplně nejlepší jít jim říct, jestli by nemohli být trošku potišejc. Udělali jsme to jinak a v půl šesté už jsme byli na cestě. Cesta z počátku pěkně ubíhala, protože na dálnici skoro nikdo nebyl. Ale později se to začalo zahušťovat a zpomalovat. Často se to bohužel zastavilo úplně :( Cestou jsem začal potřebovat na wc, tak jsme zastavili u jedné pumpy, kde jsem si vystál frontu, abych zjistil, že jim tam chybí prkýnko a mají tam jen tu porcelánovou mísu. OK, řek jsem si, že k dalšímu parkovišti to vydržím, jenže tam už neměli ani ten porcelán :D co bych v tu chvíli za něj dal
Nakonec jsem to vydržel až do konce
Ke konci cesty jsme si zažili i vtipné chvilky s GPSkou.
Když jsme zadávali trasu, tak jsme se spokojili s tím, že nás to dovede do
Giens a nijak jsme neřešili, kde přesně ten kemp je. Navigace nám totiž
stejně nedovolila vybrat si i ulici. No, a ta jsme skončili uprostřed Giens.
Ale naštěstí jen kousíček od infocentra, kde jsme se zeptali
Dostali jsme i mapu, kam máme jet. Když jsme ji
zkombinovali s navigací, tak se podle toho dalo docela pěkně navigovat, a
skončili jsme teď už na správném místě. Isle de Or. V recepci nám dali
klíče od našeho mobilehome a vyinkasovali od nás 50€ jako kauci, kdybychom
jim něco rozbili. Ale žádné potvrzení na to už nedali a jen si to schovalo
do obálky. Hold je tu moc vedro na to, aby dělili něco navíc. Pak jsme si
jen rychle zabydleli mobilhome a šli k vodě. Nádherná písčitá pláž,
žádná hlava na hlavě jako v Itálii a krásně pozvolný vstup do moře.
Super. Potom jsme povečeřeli vepřové kotlety s chlebem a šli se projít.
Koukli jsme se, jak spoustu lidí trénovalo kiting – něco jako windsurfing,
ale místo plachty mají na špagátu něco jako draka. Po návratu jsme si dali
druhou večeři a šli spát. Teda spal bych, kdyby připitý sousedi nehráli
s dětma člověče nezlob se.

